HISTORIE SPOLEČNOSTI | KLATOVSKÁ TEPLÁRNA a.s.

Královské město KLATOVY založil roku 1260 král Přemysl Otakar II na důležité obchodní cestě do bavorského Straubingu a Pasova.

Další důležitá historie byla v tomto městě započata v listopadu roku 1976 – a to historie teplárenství.

V minulosti byly výroba a zásobování teplem klatovských podniků a bytového sektoru značně roztříštěné. Teplo bylo vyráběno převážně v lokálních kotelnách vybudovaných přímo v továrnách, sídlištích a dokonce i v nemocnici. V těchto kotelnách bylo spalováno převážně nekvalitní hnědé uhlí a to se velmi podílelo na zhoršeném ovzduší ve městě, které se rozkládá v klatovské kotlině podél údolí Drnového potoka. Proto bylo již v roce 1968 rozhodnuto o sdružení investic na výstavbu Výtopny v průmyslovém území města. Název výtopna proto, že dle energetického názvosloví se vyrábělo pouze teplo - bez elektřiny. V Klatovech se tento název ale zaměňoval s výtopnou na nádraží, tak se od počátku vžil název Teplárna. Centrální zdroj tepla byl převážně určen pro potřeby spoluinvestorů (Masokombinát, Jitona, Kozak, ZNZP, OÚNZ a ONV – pro bytový sektor). Výstavba probíhala pod hlavičkou hlavního investora stavby Masokombinátu Klatovy, a to až do roku 1976. Dokončovacích a předávacích prací se v průběhu posledního roku výstavby již zúčastnili první kmenoví zaměstnanci. Zaškolení probíhalo na stejném zařízení ve Výtopně Mariánské Lázně.

Slavnostní zahájení provozu připadlo na 16. 11. 1976, kdy se začala odvíjet nová kapitola průmyslu v Klatovech a to teplárenství. Po tomto datu bylo veškeré výrobní a provozní zařízení začleněno do struktury Západočeských energetických závodů v Plzni. Organizačně spadal provoz v Klatovech pod závod Teplárna Plzeň. S přibývajícími léty přibývali i odběratelé až na osmnáct.

Od počátku roku 1993 se stává provoz v Klatovech samostatným závodem ZČE Plzeň – Výtopna Klatovy.

Ve druhé vlně kuponové privatizace byla společnost bezúplatně převedena na město Klatovy a od 1. 1. 1994 vytvořena akciová společnost KLATOVSKÁ TEPLÁRNA a.s.

V roce 1998 proběhla velká investiční akce zaměřená na modernizaci a rozšíření zdroje tepla. Důvodem akce byla nutnost započít postupnou výměnu starých, morálně i ekonomicky zastaralých kotlů s nižší účinností a vytvoření výkonové rezervy s výhledem na připojování nových odběratelů tepla v uvažované průmyslové zóně „Pod Borem„. Modernizace spočívala ve výměně kotle K 2 o výkonu 10 t/h, jmenovitého tlaku přehřáté páry 1,3 MPa a teplotě přehřáté páry 220st.C za kotel o výkonu 25 t/h, jmenovitém tlaku páry 2,5 MPa a teplotě 330 st. C. Rozšířením zdroje tepla byla instalace protitlaké parní turbíny o jmenovitém výkonu 400 kW a tím byla zavedena kombinovaná výroba elektrické energie a tepla (KVET). Zavedení výroby elektřiny bylo vedeno snahou o ekonomičtější využití tepla obsaženého v palivu, ozdravění životního prostředí ve městě a snížení celkových nákladů na výrobu tepla ve snaze o prosazení se na trhu s energiemi. Přibližně polovinu vyrobené elektřiny používala teplárna pro vlastní spotřebu a zbytek prodávala do sítě ČEZ - Západočeské energetiky. Tak se společnost při zavedení KVET stala skutečnou teplárnou. Touto investiční akcí byla v Klatovech opět po padesáti letech obnovena historie výroby elektrické energie, která byla v padesátých letech minulého století „ Na Plivátku „ zrušena.

Od 1. července 2004 byla ve městě provedena integrace tepelného hospodářství. Do té doby byly pod městem dvě společnosti zabývající se výrobou tepla. Mimo KLATOVSKÉ TEPLÁRNY a.s. provozovala Správa bytového hospodářství (rozpočtová organizace města) tepelnou infrastrukturu města skládající se z v osmi výměníkových stanicích a sedmnácti blokových a domovních, převážně plynových kotelen, třicet čtyři domovních předávacích stanic a sekundárních rozvodů v délce 6,5 km.

Dne 09.12.2008 byl uveden do trvalého provozu roštový kotel s prvky fluidní techniky na spalování hnědého uhlí a dřevní štěpky. Výkon kotle je 11tun páry za hodinu při jmenovité teplotě přehřáté páry 330st.C a tlaku 2,5MPa (8,07MWt). Byla tak realizována investiční akce Výstavba nového tepelného zdroje v areálu KLATOVSKÉ TEPLÁRNY a.s. Parametry kotle umožňují jeho využití i při kombinované výrobě elektřiny při výrazném ovlivnění ekonomiky protitlaké parní turbíny. Dodávka tepla pro parní turbínu byla zajišťována z kotle K2 spalujícího těžký topný olej - mazut nebo zemní plyn. Uvedením uhelného kotle do provozu došlo k rozšíření palivové základny primerní části centrálního zdroje tepla v našem městě o další palivo, a tím je hnědé uhlí při dodržení i nejpřísnějších emisních limitů. Zprovoznění uhelného kotle umožnilo výrazně snížit spotřebu mazutu pro výrobu tepla a elektřiny. Z celkového ročního objemu 8.000tun mazutu došlo k poklesu jeho spotřeby na 3.500tun při spalování asi 15.000tun hnědouhelného hruboprachu. Tím byly výrazně sníženy náklady na spotřebované palivo, což má v konečném důsledku zásadní vliv na cenu tepla. V roce 2012 byla započata postupná výměna parovodních rozvodů za horkovodní rozvody části jižní větve společně s vybudováním hlavní výměníkové stanice (HVS – pára/horká voda), jakožto příprava pro budoucí napojení horkovodních rozvodů v dalších letech.

V roce 2016-2019 byla provedena rekonstrukce sídelní oblasti Podhůrčí spočívající ve výměně části parovodních rozvodů za horkovodní rozvody, zrušení 3 původních výměníkových stanic VS 1, VS 2, VS 3 (pára/teplá voda) a přebudování stávajících čtyřtrubkových rozvodů za dvojtrubkové rozvody teplonostného média a vybudování domovních předávacích stanic v jednotlivých odběrných místech.

Koncem roku 2018 byl zahájen provoz technologie pro lepší odsiřování spalin za pomoci vápence v uhelném kotli K4 a vybudování sila pro vápenec.

V průběhu roku 2019 byl ukončen provoz kotle K3 (nevyhovující technický stav kotle a nevyužití kotle spojené s klesající výrobou tepelné energie).

V roce 2020 bylo realizováno snížení příkonů kotlů K1, K2 a postupná demontáž kotle K3, a tím došlo ke snížení příkonu kotlů pod 20 MW (příkon snížen na 19,31 MW) v souvislosti s celkovým dlouhodobým poklesem výroby tepelné energie. Zároveň s touto změnou byla naše společnost KLATOVSKÁ TEPLÁRNA a.s. vyřazena ze systému EU ETS.

V roce 2024 za základě povolení k provozu vztahující se k plnění emisních limitů pro spalování mazutu došlo k ukončení používání mazutu jako paliva pro kotel K1 a K2. Tím se palivová základna primerní části centrálního zdroje tepla snížila pouze na dvě paliva – hnědé uhlí a zemní plyn při dodržení nových emisních limitů platných od roku 2025.

V roce 2025 proběhla I. etapa další části rekonstrukce parovodů v sídelní oblasti Za Beránkem a v roce 2026 byla rekonstrukce zakončena II. etapou v ulici Vaňkova a v klatovské nemocnici. Touto změnou došlo ke snížení ztrát teplonosného média a zefektivnění dodávek tepla koncovým odběratelům. Společnost KLATOVSKÁ TEPLÁRNA a.s. mimo centrálního zdroje a rozvodů CZT provozuje celkem dalších 21 blokových a domovních plynových kotelen, které průběžně rekonstruuje v závislosti na stáří a provozních potřebách.