HISTORIE SPOLEČNOSTI | KLATOVSKÁ TEPLÁRNA a.s.

Královské město KLATOVY založil roku 1260 král Přemysl Otakar II na důležité obchodní cestě do bavorského Straubingu a Pasova.

Další důležitá historie byla v tomto městě započata v listopadu roku 1976 – a to historie teplárenství.

V minulosti byly výroba a zásobování teplem klatovských podniků a bytového sektoru značně roztříštěné. Teplo bylo vyráběno převážně v lokálních kotelnách vybudovaných přímo v továrnách, sídlištích a dokonce i v nemocnici. V těchto kotelnách bylo spalováno převážně nekvalitní hnědé uhlí a to se velmi podílelo na zhoršeném ovzduší ve městě, které se rozkládá v klatovské kotlině podél údolí Drnového potoka. Proto bylo již v roce 1968 rozhodnuto o sdružení investic na výstavbu Výtopny v průmyslovém území města. Název výtopna proto, že dle energetického názvosloví se vyrábělo pouze teplo - bez elektřiny. V Klatovech se tento název ale zaměňoval s výtopnou na nádraží, tak že se od počátku vžil název Teplárna. Centrální zdroj tepla byl převážně určen pro potřeby spoluinvestorů (Masokombinát, Jitona, Kozak, ZNZP, OÚNZ a ONV – pro bytový sektor). Výstavba probíhala pod hlavičkou hlavního investora stavby Masokombinátu Klatovy a to až do roku 1976. Dokončovacích a předávacích prací se v průběhu posledního roku výstavby již zúčastnili první kmenoví zaměstnanci. Zaškolení probíhalo na stejném zařízení ve Výtopně Mariánské Lázně. Většina z těchto zakladatelů a průkopníků teplárenství v Klatovech pracuje ve společnosti dodnes.

Slavnostní zahájení provozu připadlo na 16. 11. 1976, kdy se začala odvíjet nová kapitola průmyslu v Klatovech a to teplárenství. Po tomto datu bylo veškeré výrobní a provozní zařízení začleněno do struktury Západočeských energetických závodů v Plzni. Organizačně spadal provoz v Klatovech pod závod Teplárna Plzeň. S přibývajícími léty přibývali i odběratelé až na současných osmnáct.

Od počátku roku 1993 se stává provoz v Klatovech samostatným závodem ZČE Plzeň – Výtopna Klatovy.

Ve druhé vlně kuponové privatizace byla společnost bezúplatně převedena na město Klatovy a od 1. 1. 1994 vytvořena akciová společnost KLATOVSKÁ TEPLÁRNA a.s.

V roce 1998 proběhla velká investiční akce zaměřená na modernizaci a rozšíření zdroje tepla. Důvodem akce byla nutnost započít postupnou výměnu starých, morálně i ekonomicky zastaralých kotlů s nižší účinností a vytvoření výkonové rezervy s výhledem na připojování nových odběratelů tepla v uvažované průmyslové zóně „ Pod Borem „. Modernizace spočívala ve výměně kotle K 2 o výkonu 10 t/h, jmenovitého tlaku přehřáté páry 1,3 MPa a teplotě přehřáté páry 220st.C za kotel o výkonu 25 t/h, jmenovitém tlaku páry 2,5 MPa a teplotě 330 st. C. Rozšířením zdroje tepla byla instalace protitlaké parní turbíny o jmenovitém výkonu 400 kW a tím byla zavedena kombinovaná výroba elektrické energie a tepla ( KVET ). Zavedení výroby elektřiny bylo vedeno snahou o ekonomičtější využití tepla obsaženého v palivu, ozdravění životního prostředí ve městě a snížení celkových nákladů na výrobu tepla ve snaze o prosazení se na trhu s energiemi. Přibližně polovinu vyrobené elektřiny používá teplárna pro vlastní spotřebspotřebu a zbytek prodává do sítě ČEZ - Západočeské energetiky. Tak se společnost při zavedení KVET stala skutečnou teplárnou. Touto investiční akcí byla v Klatovech opět po padesáti letech obnovena historie výroby elektrické energie, která byla v padesátých letech minulého století „ Na Plivátku „ zrušena.

Od 1. července 2004 byla ve městě provedena integrace tepelného hospodářství. Do té doby byly pod městem dvě společnosti zabývající se výrobou tepla. Mimo KLATOVSKÉ TEPLÁRNY a.s. provozovala Správa bytového hospodářství ( rozpočtová organizace města ) tepelnou infrastrukturu města skládající se z v osmi výměníkových stanicích a sedmnáctii blokových a domovních, převážně plynových kotelen, třicet čtyři domovních předávacích stanic a sekundárních rozvodů v délce 6,5 km.. Tuto tepelnou infrastrukturu provozuje teplárna na základě nájemní smlouvy s městem Klatovy.

Dne 09.12.2008 byl uveden do trvalého provozu roštový kotel s prvky fluidní techniky na spalování hnědého uhlí a dřevní štěpky. Výkon kotle je 11tun páry za hodinu při jmenovité teplotě přehřáté páry 330st.C a tlaku 2,5MPa (8,07MWt). Byla tak realizována investiční akce Výstavba nového tepelného zdroje v areálu KLATOVSKÉ TEPLÁRNY a.s. Parametry kotle umožňují jeho využití i při kombinované výrobě elektřiny při výrazném ovlivnění ekonomiky protitlaké parní turbíny. Dosud byla dodávka tepla pro PT zajišťována z kotle K2 spalujícího těžký topný olej - mazut nebo zemní plyn. Uvedením uhelného kotle do provozu došlo k rozšíření palivové základny primerní části centrálního zdroje tepla v našem městě o další palivo a tím je hnědé uhlí při dodržení i nejpřísnějších emisních limitů. Zprovoznění uhelného kotle umožnilo výrazně snížit spotřebu mauzutu pro výrobu tepla a elektřiny. Z celkového ročního objemu 8.000tun mazutu došlo k poklesu jeho spotřeby na 3.500tun při současném spalování asi 15.000tun hnědouhelného hruboprachu. Tím byly výrazně sníženy náklady na spotřebované palivo což má v konečném důsledku zásadní vliv na cenu tepla. Tento ukazatel byl také rozhodujícím faktorem celého připravovaného projektu.