Proč rozdělovače topných nákladů (RTN) neukazují žádné fyzikální jednotky?
Rozdělovače topných nákladů (RTN) na radiátorech nejsou absolutními měřiči tepla z pohledu metrologie, proto neukazují žádné fyzikální jednotky. Jde pouze o indikátory, které sledují povrchovou teplotu jednotlivých otopných těles a lze podle nich určit podíl otopného tělesa na celkovém množství předávaného tepla.
Rozdělovačů topných nákladů existuje celá řada. Teplo, jako energii, je velice nesnadné jednoduše a přitom absolutně měřit v běžných podmínkách v každé bytové jednotce (domy s více bytovými jednotkami).
Proto je volen princip, kdy je fyzikálně a absolutně měřeno teplo na vstupu do objektu (objektové – patní měřiče) a pak se celkové náklady rozpočítávají na jednotlivé odběratele podle údajů RTN.
Nájemníkům je účtován jen jejich podíl na měřené celkové spotřebě, zjištěný pomocí indikátorů RTN (poměrových měřičů). Jen tzv. objektové měřiče na vstupu topných rozvodů do domu měří teplo, které je přenášeno topnou vodou z venkovního rozvodu do topné soustavy v domě, jako fyzikální jednotku. Pracují tak, že stanoví množství tepla na základě rozdílu teplot na přívodním a zpětném potrubí a celkového změřeného průtoku vody, cirkulující v topném rozvodu.
To je v oblasti vytápění jediný způsob, jak je možno získat údaje o množství tepla ve fyzikálních jednotkách, buď v Joulech, nebo ve Wh (obvykle GJ, kWht nebo MWht). Tyto měřiče jsou však velmi nákladné a jejich cena se pohybuje v řádu desítek tisíc Kč.